Stačí ujít kousek z náměstí Svornosti a dostanete se pod kopec, na kterým stojí kaple Panny Marie Bolestné – je to krásná osmiboká stavba, o níž je pečováno s láskou. Uvnitř si můžete přečíst mnoho o historii stavby i jejích útrapách, kterých se jí v minulým století dostalo. Teď se o ní stará párek nadšených důchodců, kterým na to ale nikdo nepřispívá. Je hodně smutný, že tak bohatý město jako je Krumlov nechá důchodce dřít na takovýhle historický stavbě a nijak jim k tomu nepřispěje. Církev není za městem pozadu a nedává na správu poutní kaple taky vůbec nic.
Vy se ale do areálu můžete celoročně podívat a přispět do kasičky dobrovolnou částku. Kromě povídání o kapli si v areálu můžete prohlídnout taky vystavený fotky z různých míst – ty se zřejmě čas od času mění. V září loňskýho roku do kaple umístili novej zvon a od letošního února interiér kaple zdobí obraz Krumlovská Madona, jenž je inspirován sochou kdysi v Krumlově uctívanou. Víc si můžete přečíst na jejich webovkách (nebo na místě).
My se na Křížovou horu vydali po červený a zpátky do města po modrý. Z náměstí na vrcholek jsou to necelý dva kilometry a výška kopce je pěkných 623 metrů. Cestou nahoru jsme se pořád zastavovali a užívali si krásný výhledy na ikonický krumlovský stavby. Kromě historickýho Krumlova jsou z vrcholku vidět i okrajový sídliště (ty nikoho moc neuchvátí), ale hlavně je parádně vidět Kleť (nejvyšší hora Blanského lesa – je vysoká 1084 metrů a v okolí dost populární) a na některý šumavský kopečky a krásnou okolní zeleň.
U kaple jsme potkali jen pár lidí. Jistě, situace byla zcela výjimečná, ale my máme srovnání i z dob normálního cestování – to jsme potkali lidí ještě míň.