Bobík - výlet na odpoledne
Tenhle šumavskej kopec nacházející se kousíček od Volar se nám do hledáčku dostal díky roztomilýmu názvu. Když jsem si ho na mapě poprvý všimla, bylo jasný, že se tam chci brzy podívat! A pěkná procházka se skvělým výhledem z vrcholku ve výšce 1264 metrů jsou dost příjemnej bonus.
Na Bobík jsme vyrazili na konci září. V něděli. Fakt, že jsme cestou potkali jen dvě skupinky lidí, může mít jen dva důvody: nikomu se nechtělo ven, když celá sobota propršela (někde prosněžila), nebo na Bobík prostě davy turistů neproudí a všichni radši navštěvujou nedalekej Boubín.
Jako výchozí bod jsme zvolili městečko Volary, odkud je to na kopec asi 7 kilometrů. Bohužel nelze udělat okruh, a tak jsme museli jít tam i zpět (kromě kousíčku) stejnou cestou. Zpočátku nás z města vyvedla červená společně s naučnou stezkou, která se kousek za městem odpojí a do lesa se pokračuje jen po červený. Celá trasa je do kopce (někdy víc, někdy míň), nastoupá se 500 výškových metrů.
Cesta vede krásným lesem, takže je po celou dobu co obdivovat. Zrovna rostly houby a bylo jich i jenom kolem cesty spousta (mezi nima i krásný hříbky, což může taky dokazovat malou frekvenci lidí). Kromě hub jsme mohli obdivovat i zbytky prvního letošního sněhu, kterej v sobotu napadnul a o teplý neděli zase pěkně roztával. Když jsme vystoupali na Bobík, dali jsme si kafe z termosky a sušenku u stolku naaranžovaným směrem na výhled. Taky jsme si náramně vychutnali krásný výhledy na lesy a jižní Čechy pod námi. Vidět bylo až na Temelín.
Cestou zpátky jsme odbočili z červený, abychom si prošli druhou stranu naučný stezky, která nás do Volar zavedla z jiný strany. Tahle půlka stezky byla mnohem hezčí, nevedla kolem nový zástavby, ale naopak kolem luk. Nechyběly ani výhledy na okolní kopečky. Těsně před městem na moc hezkým místě jsou Volarské menhiry, kterým je věnovaná jedna tabule z naučný stezky.
Ve Volarech jsme se ještě podívali na místní židovskej hřbitov. Jedná se spíš o památník, kde je pohřbeno 95 židovských žen zemřelých při pochodu smrti v roce 1945 (zemřely vyčerpáním, nebo byly zastřeleny nacisty). Vedle hřbitova stojí socha s názvem Torzo ženy dokreslující atmosféru památníku.
Návštěvu Bobíku jednoznačně doporučujeme. Trasa celkem dlouhá asi 14,5 kilometru je ideální pro odpolední (nebo dopolední) výlet. Kdo by se nechtěl vracet stejnou cestou, určitě by šel vymyslet okruh jinej – delší – a spojit Bobík třeba s Boubínem.
