KNÍŽECÍ STOLEC

Knížecí stolec je šumavskej kopec tyčící se do výšky 1236 metrů nad mořem. Najdete ho nedaleko Volar na Prachaticku. Stojí na něm nízká rozhledna, ze který je parádní výhled do všech světových stran. Protože se Knížecí stolec nachází ve vojenským prostoru (Vojenský újezd Boletice), můžete se na něj vydat jenom o víkendech. 

Trasa není nikterak složitá – dojedete na parkoviště u vesnice Záhvozdí, který je kousek za odbočkou z hlavní silnice. Tam se hned napojíte na modrou, po níž se dostanete až k rozhledně. Od rozhledny budete pokračovat dál po modrý a nakonec uděláte pěknej okruh, kterej se napojí kousek nad parkovištěm na cestu, na níž jste začínali. Celá trasa je dlouhá téměř 13 kilometrů. 

Cesta není nikterak náročná, stoupání je pozvolný (jen poslední kousek k rozhledně je trošku strmější, ale to už je cíl na dohled a šlape to samo), cestou potkáte dostatek posezení, kde můžete posvačit či jen tak posedět. 

My tenhle výlet podnikli na jaře, takže jsme kromě krásný krajiny mohli obdivovat i barevnou květenu, ponejvíc jsme potkávali blatouchy rostoucí kolem potůčku i ve všudypřítomných mokřadech. Jelikož se tudy v roce 2007 prohnal orkán Kyrill, kterej polámal hromadu stromů, jsou cestou vysázený nový lesíky a díky zatím nízkým stromkům se naskýtají i po cestě pěkný výhledy do okolí. Následkům orkánu je cestou věnovanej památník (rozcestník u něho kreativně nazvali Památník). Ale ani tomuhle koutu Šumavy se nevyhnula kůrovcová pohroma, a tak se stále těží dřevo a po cestě je vidět spoustu vymýcených oblastí. Cestou minete taky nepřehlédnutelnej Adolfův kámen (i u něho na návštěvníky čeká posezení). 

Na vrcholku jsou kromě rozhledny taky balvany, na kterých se dá sedět, stát, nebo přes ně projít a vyhlížet na Šumavu z trošku jiných úhlů. Za nejhezčí část trasy považujeme sestup z vrcholku po nezpevněný pěšině kolem dalších velkokamenů a se skvělýma výhledama. Bohužel jen co jsme si úsek pochválili, opět jsme se napojili na asfaltku. 

Knížecí stolec určitě stojí za návštěvu! A i když se turisti kumulují do víkendů a parkoviště praská ve švech (fakt není moc velký), lidi se po cestě hezky rozprsknou a podstatnou část cesty půjdete úplně sami.