Na Plechý kolem Plešného jezera
Hora Plechý/Plöckenstein je přímo na rakousko-český hranici a taky je to nejvyšší hora český části Šumavy. Kromě svýho prvenství ale nabízí hlavně krásnou přírodu po celý cestě k vrcholu, výhledy do krajiny a cestou taky na Plešné jezero, kolem kterýho trasa vede.
My se sem vypravili na konci června 2020. Jako výchozí bod jsme zvolili parkoviště Jelení Vrchy. Byla krásná letní sobota, proto vyrazilo ven i dost dalších lidí. Spousta z nich ale došla jenom z parkoviště k jezeru a výš už se nevydávala. Celej okruh byl dlouhej 19 kilometrů. Doprovod nám dělala mamka a pes.
Už od začátku bylo co obdivovat! Jelení Vrchy jsou totiž zaniklá vesnice. Teď se tam nachází jen pár domků nabízejících turistům občerstvení. Hned u parkoviště jsou taky zbytky plavebního tunelu. Vydali jsme se po modrý směr rozcestník Medvědí cesta, kde se rozděluje modrá s dalšíma dvěma trasama. Z modrý jsme odbočili u rozcestníku Hučina – potok a dál jsme pokračovali po zelený. Cesta vede pěkným lesem a brzy se rozkryjou první výhledy.
Po šesti kilometrech víceméně po rovině jsme dorazili k Plešnému jezeru. Až sem turistická trasa vede po cyklostezce, takže nás cestou míjela spousta lidí na kolech. Pěších jsme potkali jen pár. Protože se ale dá k jezeru dostat i jinou cestou, bylo u něho poněkud plno, takže jsme se jenom mrkli a pokračovali dál k cíli.
Od jezera je to k vrcholu už jenom dva kilometry, zato pěkně do kopce. Vede tam zážitková naučná stezka Duch pralesa a jedná se o náročnější terén, takže pro kola nic vhodnýho. Naučná stezka u památníku věnovanýmu spisovateli Adalbertu Stifterovi plynule navazuje na žlutě značenou cestu. U památníku je pěkná vyhlídka – vyhlídka Lipno – ze který je logicky vidět na Lipno, ale hlavně tam vidíte taky Plešné jezero v celý svý kráse (to se vám u jiných šumavských jezer jen tak nepoštěstí). Výhledů na jezero naleznete po cestě víc, třeba o kousek výš z Kučerovy vyhlídky.
Poslední úsek vede po hřebeni, na němž se tyčí mnoho suchých stromů, už tak typických pro šumavskou krajinu, pod kterýma bují novej zelenej život. Místama jsme procházeli po oblíbených dřevěných chodníčcích a kochali jsme se mezi stromama prosvicujícíma výhledama do okolní krajiny. Úlpnej vrchol hory představujou obrovský balvany, na kterých je i pořádnej vrcholovej kříž.
Tyhle dva kilometry od jezera byly nejhezčí úsek celýho povedenýho výletu. Potkávali jsme cestou jen jednoho pána, se kterým jsme se pořád navzájem předbíhali. Vrcholek jsme z počátku měli taky jen pro sebe, mohli jsme se tak v klidu pokochat výhledem do Čech i Rakouska, udělat si pár fotek a potom se plynule odklidit pod balvany, kde jsme poobědvali a uvolnili tak místo nově příchozím.
Dolů jsme vydali opačným směrem po žlutý. I z týhle strany kopce vedla parádní cesta. Stromů tam zpočátku moc nebylo, takže jsme si ještě mohli užívat krásných výhledů. U rozcestníku Pod kamenným mořem jsme přesedlali na zelenou a ta nás kolem nouzovýho nocoviště zavedla až k milýmu občerstvení Říjiště. Pivo sice měli jenom z plechu, ale zato měli tříděnej odpad, a to se cení! Po občerstvení jsme pokračovali dále. Zůstali jsme věrný zelený značce a vydali se podél Koňského potoka, kterej v jednom místě dělá krásný kaskády.
Na dalším rozcestí (Rossbach) jsme se odpojili na modrou, po níž jsme došli až k parkovišti. Čekala nás cesta kolem Schwarzenberského plavebního kanálu. My tenhle kanál, po kterým se skoro 170 plavilo dřevo využili k osvěžení uťapaných nohou. Zkusili jsme jít chvíli vodou (jenom pejsek se k našemu nápadu odmítnul přidat), ale vydrželi jsme jen kousek, protože voda tam tekla dost ledová. Pak už jsme potkali jenom dřevěnou Rosenauerovu kapli a za chvíli jsme dorazili z opačnýho směru na naše parkovitě.
Na Plechý se chceme podívat rozhodně znovu, nejlíp v jiným ročním období. Byl to jeden z nejhezčích výletů tohohle léta. Takže kdo jste tam ještě nezavítal, určitě to napravte!
