Jako první se přihodila cesta na horu Třístoličník (1302 m) na úplným začátku března 2019. Půjčili jsme si u našich psa, v tý době ještě štěněcího, a vyrazili na cestu. Cesta to nebyla moc veselá, protože skoro celou dobu lilo. Když jsme se blížili k cíli – parkovišti u Nového Údolí, odkud nás čekalo 7 kilometrů do kopce – naštěstí pršet přestalo.
Vyšli jsme po červený značce a hned jsme překročili hranice. Vrcholek hory leží na německý straně Šumavy. Byl by to parádní výšlap, kdybysme se celou cestu nebořili do sněhu, nefoukal hnusnej vítr, anebo jsme měli třeba sněžnice. Asi tak za půlkou cesty jsme potkali dva běžkaře, hodně velký sportovce, který přespávali nahoře. Říkali nám, že nahoru těžko jen tak v pohorkách dojdeme – to nás teda podcenili, protože tenhle úsek proti tomu, co jsme měli za sebou, byl dost pohodovej. Když jsme stanuli na vrcholku, bylo vidět asi taky metr před sebe a fučel vítr. Po chvíli začalo i sněžit. Moc jsme se nahoře nezdržovali a šupajdili jsme hezky rychle dolů.
Naštěstí jsme nemuseli jít stejnou cestou, na vrcholek vede několik tras, a tak jsme se dolů vydali taky po červený kolem vrcholku Hochstein (1333 m). Chvílema jsme se napojovali na cyklostezky, což bylo za danýho počasí dost příjemný, a hlavně čím jsme došli níž, tím bylo hezčí počasí. Když jsme došli do městečka Haidmühle, byli jsme už úplně mimo mlhu. Zastavili jsme se tam u zajímavý kapličky Marienkapelle na okraji města a pak už jsme se pádili ohřát a usušit do auta. Pejsek samozřejmě výšlap zvládal líp než já, vesele kolem celou dobu poskakoval, běhal a užíval si sněhu, ale jen co jsme sedli do auta, tak usnul a celou cestu jsme o něm vůbec nevěděli.
Výšky vrcholků jsou uváděny podle Mapy.cz, zjistila jsem, že se tyhle informace napříč internetem celkem různí.