Na konci října 2019 postavili na Svobodné hoře u Vodňan novou rozhlednu, kterou nazvali Haniperk. Při naší první návštěvě rodičů po tomto počinu jsme se na ni (10. 11.) vypravili. Rozhledna je kopií tý, co stojí na Boubíně a výhled z ní slibovali na Novohradky, Šumavu a mnoho dalšího. V náš den, kterej jsme na výlet měli vyhrazenej, u nás byla příšerná mlha, načež taťka odmítnul jet s náma (co na rozhledně, když se nedá rozhlížet).
Kousek pod rozhlednou je parkoviště, ale to rozhodně neměl být náš výchozí bod. Naplánovali jsme si hezkou 12 kilometrů dlouhou okružní procházku z Chelčic. Odtud jsme vyrazili po žlutý směr Stožice (žlutá se většinu cesty kryje s NS Stožice). Cestou jsme si užívali stromy a keře okrášlený ranním mrazíkem. Když jsme se přibližovali k vesnici Vodňanské svobodné hory, uhnuli jsme se na červenou a lesem se došli podívat na židovskej hřbitov nedaleko Pražáku. Atmosféru hřbitova mlha krásně dokreslovala, a když jsme se vraceli zpátky na žlutou, z níž jsme sešli, začalo mezi stromama v lese prosvěcovat sluníčko.
Čím jsme vystoupávali výš, tím bylo slunce silnější, a když jsme vylezli na Svobodnou horu, nebylo po mlze ani památky. Z rozhledny jsme měli parádní výhled, kterej mlha pod námi mohla jedině vylepšit! Protože v tý době byla rozhledna v okolí pořád novinkou, pár skupinek lidí jsme tam potkali, ale nebyla to žádná hrůza.
Po pokochání se a vrcholovým odpočinku jsme se vydali zpátky pod kopec, kde se kříží žlutá se zelenou, a pokračovali jsme po zelený plus stále po NS Stožice směrem do Křepic (zelená se po chvíli odpojovala). Tam jsme se chvíli zdrželi u krásnýho výhledu od kapličky za vsí, kde se převalovala mlha kolem kopce a na sluníčku se vyhřívali koníci. Nedaleko tohohle kouzelnýho místa jsme znovu vkročili do hustý mlhy a tou už jsme došli až k autu. Když jsme přijeli domů, taťka nám moc nechtěl věřit, že nám svítilo sluníčko a z Haniperku jsme měli parádní výhledy, u nás totiž vůbec nevylezlo.
Pokud se rozhodnete na rozhlednu vyrazit, určitě se vydejte alespoň k židovskýmu hřbitovu, kterej ani od parkoviště ve Vodňanských svobodných horách není daleko. (Je pravda, že my jsme na židovský hřbitovy zatížený, každej z nich možná tak na větvi není.) Okruh by se dal i prodloužit, kolem je spousta turistických cest, případně by se dal podniknout na kole a spojit rozhlednu třeba s Lomcem – nedalekým poutním kostelem, o kterým už jsme se taky zmiňovali.