Pivoň v Českém Lese – okruh po památkách, výhledech a zaniklých osadách
První máj 2020 jsme se rozhodli oslavit chůzí. Vyrazili jsme proto společně s kamarády na 23 kilometrů dlouhej okruh v CHKO Český les. Naším výchozím bodem byla vesnice Díly nedaleko Postřekova. Trasu jsme zvolili parádně – bohatou na krásnou přírodu i na zajímavý památky. Nakonec jsme nastoupali a sestoupali 800 výškových metrů.
Z Dílů jsme se vydali po žlutý, ze který jsme po chvíli sešli na červenou Baarovu cestu. Ta nás zavedla přes vrcholek Škarmanka k Velké skále, kde jsme si užili první zaslouženej (deštivej) výhled na lesy Českého lesa, kopce a vesničky schovaný mezi nima. Po červený dál jsme se dostali ke zřícenině hradu Starý Herštejn (sice se tou dobou opravoval, ale páni pracující i o svátku nás nechali se k němu vyšplhat a podívat), pod hradem jsme si „užili“ krupky, ve který se zvrhnul déšť. Naštěstí to bylo poslední překvápko, který nám opožděný aprílový počasí ten den připravilo. Zbytek dne probíhal slunečně.
Starý Herštejn stojí na kopci, takže i od něho se dá vyhlížet do dáli. V podhradí bývala vesnička Herštejnské Chalupy, která jako mnoho dalších pohraničních vesnic, zanikla. Místa, kde vesničky bývaly jsou značený křížkama. Nic jinýho z nich dost často nezbylo. Když jsme došli k rozcestí Liščí domky, který taky značí bývalou vesnici, opustili jsme červenou a pokračovali jsme po žlutý značce, která nás dovedla na vrcholek Lysé hory. Ta sice moc lysá nebyla, ale kousíček před rozcestníkem se jeden pěknej výhled našel.
Všechny lesy, jimiž jsme procházeli, se úžasně zelenaly. Touhle dobou všudypřítomný smíšený lesy krásně ukazovaly barevnej kontrast listnatých a jehličnatých stromů. A protože měly všechny buky mladý světle zelený lístečky, užívali jsme si celou cestu skvělou jarní podívanou. Nejen v lesích to barevně kvetlo. Potkali jsme spoustu kytiček, který jsme tohle jaro v jiných zákoutích Česka, kde jsme se dosud pohybovali, neměli příležitost vidět. Největší radost jsem měla z pomněnek.
Když jsme seběhli z Lysé hory, ocitli jsme se ve ve vesničce Pivoň, díky níž jsme tuhle trasu naplánovali. Nachází se tam totiž bývalej augustinskej klášter, kterej nás na první pohled (kdesi ve vodách internetu) nadchnul. Klášter je v dost zbídačeným stavu, i když byly snahy ho opravit, nebylo dost financí, a tak opravy v roce 2019 skončily. I tak toho stihli dost, snad se podaří opravy někdy (brzy) dotáhnout. Klášter jsme lehce prozkoumali, vylezli jsme na věž (jsou tam vcelku bezpečí dřevený schody), odkud jsou krásný výhledy na vesničku i okolní přírodu. V kapli se částečně dochovaly malby na stropě a dva krásný kamenný erby jinde v areálu zatím taky odolávají. Vedle kláštera roste nádherná památná lípa.
Z Pivoně jsme pokračovali po zelený, cestou nás čekala zmizelá osada Skláře, kde je kromě křížku k vidění i zbytek nějakýho stavení. Cestička nás vyvedla z lesa na louku, odkud byl výhled na Šumavu – bezpečně jsme poznali jen Velký a Malý Ostrý – a na nedalekej vysílač. Poslední zaniklá vesnička, která nás na cestě čekala, byl Valtířov. Za ním jsme procházeli kolem soustavy rybníků propojených Mlýneckým potokem. Cestou stojí pár udržovaných chaloupek, majitelé se starají i o některý rybníčky.
Zelená nás dovedla na silnici těsně za Prostřekov, odkud jsme šli na druhou stranu do kopce. Díly (náš start i cíl) už byly na dohled. Žlutá turistická cesta nás vedla po silnici, my se ale po chvíli uhnuli na neznačenou cestičku a do vesnice jsme došli z jiný strany. Na kraji vsi jsme potkali krásný ovečky se spoustou jehňátek, který měly ze svýho výběhu skvělej výhled.
Výlet jsme si moc užili. Kilometry rychle utíkaly a celou cestu bylo co obdivovat! Český les rozhodně stojí za důkladnější prozkoumání.
